
31
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Magistrát Hl. m. Prahy nemá informace o sledování poměru financování samosprávných činností
z RUD ve smyslu rozlišení, zda se jedná o výkon samostatné působnosti či přenesené působnosti,
která byla svěřena Hl. m. Praze jako orgánu kraje, obce, obce s pověřeným obecním úřadem či obce
s rozšířenou působností a zároveň nemá k dispozici ani rámcové vyčíslení těchto činností. Tento fakt
byl konstatován v dodatečných podkladech zaslaných emailem odborem kanceláře ředitele
Magistrátu Hlavního města Prahy.
1.6. Závěry zahraničních zkušeností v oblasti financování obcí
Kontakty s představiteli EU realizované během výzkumu potvrdily, že harmonizace financování obcí
není pro politiku EU nejen aktuální, ale že takový krok je současné politice EU pravděpodobně
vzdálenější, než v minulosti. Příkladem může být požadavek Irska
7
na autonomii jejich daňového
systému, protože bez sladění daňových systémů států nelze standardizovat ani systémy financování
obcí. Z těchto jednání vyplývá závažný závěr pro náš výzkum: systémy financování obcí v EU jsou
natolik odlišné a existují v závislostech na dalších faktorech, které nejsou se systémy existujícími v
ČR kompatibilní.
Proto nelze žádný ze systémů platných ve státech EU přebírat bez zásadních úprav. Jako
výrazně jednodušší a zároveň efektivnější se v této souvislosti ukazuje možnost vybrat ze
zahraničních systémů takové prvky či principy, které by bylo možno implementovat pro financování
obcí v ČR, bez závažných dopadů na celý systém veřejných financí. Doporučení v této subkapitole,
jsou vnímány spíše jako inspiraci, než přebírání celých částí. Závěry jsou soustředěny především na
poznatky s oblasti sdílených daní, které by mohly sloužit jako inspirace pro případné úpravy RUD.
Příjmy obcí jsou u většiny států založeny především na vlastních daních (někdy také nazývané
přirážkové, specifické či výlučné daňové příjmy). Lze je charakterizovat následujícím způsobem:
− stát obvykle stanoví základní sazbu daně, ale obec může ovlivnit výslednou sazbu (srážka,
přirážka apod.),
− srážky či přirážky mohou být státem (zákonem) limitovány,
− limit může být pouze fakultativní (doporučením).
Princip stimulace/zásluhovosti je dále zesilován pomocí systému místních daní a poplatků. Místní
daně a poplatky lze charakterizovat tím, že:
− obec může stanovit základ daně a v některých případech i předmět zdanění (např. v Belgii),
− rozmezí jejich výsledné sazby může být státem limitováno,
− limit může mít obligatorní nebo fakultativní charakter.
Obec může mít v těchto případech i tyto daňové pravomoci
8
:
− obec rozhoduje o základní sazbě daně,
− obec může ovlivnit výslednou sazbu daně (srážky, přirážky, úlevy, daňové prázdniny apod.),
− obec je správce daně (vybírá ji, spravuje a rozděluje),
− výnos daně připadá obci.
Systém vlastních daní a místních daní a poplatků spojený s daňovými pravomocemi obcí
zajišťuje vysokou míru odpovědnosti za řešení problémů spravovaného území a motivuje ke
kontrole nakládání s komunálními prostředky jak ze strany veřejnosti, tak také ze strany
soukromého sektoru a stimuluje k podpoře podnikání v obci ze strany jejich politických
7
Udává se, že např. zrovna v Irsku 100% vlastních daňových příjmů obcí pochází z daní z nemovitostí.
8
Takto byly vydefinovány na setkání ministrů v Lisabonu 1996 v rámci charakteristiky místních daní pro potřeby Charty
územní samosprávy.
Comments to this Manuals