ZENEC ZEM-560U User Manual download pdf (Page 344)

344

Úkol pro Ministerstvo financí ČR:

Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,

která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní

[email protected]

Vedle veřejného sektoru, tedy státem a municipalitami financovanými statky, mohou v komunální

oblasti vznikat i další aktivní subjekty sociální péče, kterých je možno koncepčně využít. Jde na

příklad o církevní, charitativní, či společenské organizace, občanské iniciativy atd.

Shrnout hlavní kompetence v oblasti majetku v oblasti samostatné působnosti je velmi obtížné,

protože bývají velmi diferencovány a přesahuje potřeby této práce. V konečném rámci ovšem silně

relativizují jakékoliv komparace. Obvyklým přístupem (především v původních 15-ti státech EU) je

obligatorní určení základních kompetencí i v oblasti obcí a všech vyšších článků územní samosprávy

ve větším rozsahu, než jak je známe z ČR

Rozpočet obce je v zemích EU obvykle chápán jako podklad, jež zajišťuje všechny provozní a

investiční úkoly municipalit na rozpočtový rok. Bývá zpracováván i rozpočtový výhled na delší

období (obvykle střednědobé). Jeho skladba bývá podobná ostatním rozpočtům veřejné sféry.

Metody rozpočtování se tak na různých úrovních veřejné správy mohou mírně odlišovat. Výraznější

odlišnosti nacházíme při sledování rozdílů v postupech rozpočtování mezi jednotlivými zeměmi.

Mezi společné prvky rozpočtování patří převážné dělení tohoto dokumentu na provozní (běžný)

rozpočet a rozpočet investiční (kapitálový). Tato skladba může být dokonce povinná, potom je

určena zákonem. V některých státech přímo určuje druhy příjmů a druhy výdajů, které se mohou pro

provozní či investiční část rozpočtu využít (spolu s pravidly přesunu prostředků z jedné části

rozpočtu do druhé). Rozpočtová skladba v jednotlivých zemích EU často akceptuje specifika

municipalit od ostatních forem veřejné správy. Rozpočet obsahující příjmy a výdaje obce má být na

první pohled přehledný, má být porovnatelný a kontrolovatelný. To znamená, že ze struktury

rozpočtu má být patrné, odkud prostředky pocházejí a na co se využívají. Pouze takto přehledný

rozpočet jasně prokáže občanům i členům zastupitelstva jak se s prostředky nakládá.

Příjmové zdroje municipálních rozpočtů jsou v Evropské unii značně diferencovány. Každá země

obvykle akceptuje své tradiční finanční zdroje obcí. V poslední době lze však pozorovat i reformy,

které znamenají odklon od těchto tradičních systémů (např. Itálie). Odlišné chápání rozpočtů ovšem

znamená, že existují velké obtíže při porovnávání rozpočtů obcí jednotlivých zemí. Určitým

problémem při hodnocení financování měst a obcí EU je terminologická nejednotnost. Vedle

vymezování místních daní je hlavním problémem jednotná klasifikace a jednoznačné odlišení daní

od sdílených dotací (vnímaných jako transfery), jež je potřeba např. pro výpočet míry soběstačnosti.

Tato nejednotnost má za následek nepřesnosti vznikající při komparaci různých systémů. Mezi

dotace (transfery) se proto někdy započítávají i sdílené daňové příjmy (např. v Belgii). Jejich výše je

neovlivnitelná obecními úřady, neboť obecní úřady nemohou mít vliv na výši množství prostředků

plynoucích z tohoto zdroje. Obvykle se jedná o národní daň, jejíž část se přiděluje obci (sdílená daň),

případně o daň vybranou jednou úrovní samosprávy, která je poskytnuta úrovni jiné.

V rámci fiskální decentralizace zemí EU dochází k zvyšování dynamiky investičních aktivit obcí. Je

statisticky prokázáno, že oblast investičních výdajů obcí je přímo úměrně závislá na ekonomickém

růstu. Poměrně vyšší investiční potřeby vykazují obce nově přistoupivších zemí oproti původní

patnáctce (což ovšem nemusí souviset s ekonomickým růstem, ale s objektivní (nutnou) potřebou

zainvestování zastaralé infrastruktury.

Míra soběstačnosti je nejvyšší u skandinávských zemí (Švédsko, Dánsko, Finsko) - téměř 50%.

Vysoké procento soběstačnosti mají také Belgie a Francie. V těchto případech se však jedná o

výsledky nedávných reforem. Podobně probíhají intenzivní procesy fiskální decentralizace u

středomořských států (především Itálie a Španělsko). Výsledkem těchto tendencí je především

posilování regionálních pravomocí, ale také tlak na finanční a daňové reformy, které ovlivňují řízení

obcí. Mezi významná finanční opatření patří postupné snižování státních dotací a jejich nahrazování

vlastními finančními pravomocemi (např. přiznání daně z nemovitostí municipalitám v Itálii apod.).

Nejnižší míra soběstačnosti je v Nizozemí, kde je tato skutečnost výsledkem tendencí o zajištění

1 2 ... 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 ... 627 628

Comments to this Manuals

No comments

ZENEC ZEM-560U User Manual Page 344

Comments to this Manuals